Kostely, kláštery

Zámek Litomyšl

Schloss Litomyšl - Foto Veronika Skálová

Arkády na zámku Foto Veronika Skálová

Renezanční zámek Litomyšl nechal postavit v polovině 16. století na místě původního starého hradu jako reprezentativní sídlo Vratislav z Pernštejna.

Pozornost návštěvníků upoutají jako první zajímavá sgrafita na vnější omítce zámku.
Jedná se asi o 8 000 „malých dopisů“ a o biblické, antické a válečné scény.
Sgrafita byla v pozdějších letech přemalována a teprve ve 20. století došlo k jejich obnově.

V letech 1796-1797 bylo na zámku zřízeno zámecké divadlo.
Návštěvníci zámku mohou při prohlídce obdivovat jedinečné originální kulisy a jednoduché jevištní zařízení , to vše se zachovalo až do dnešních dnů.
Divadlo se na zámku hrálo k pobavení hraběcí rodiny a lidí z města Litomyšle až do začátku 40. let 20. stoletíí.

Zajímavou součástí zámeckého areálu je i zámecká zahrada, která byla v 18. století podstatně rozšířena. (V zahradě se nachází i amfiteátr, kde se odehrávají některá z představení operního festivalu „Smetanova Litomyšl“.) (Pokračování textu…)

Klášter, zámek a kostel ve Žďáru nad Sázavou

Kloster Sázava -Sasau

Klášter Sázava

V roce 1252 byl ve Žďárnu nad Sázavou založen cisteriácký klášter. Klášter založili cisteriáčtí mniši z Nepomuku, kteří sem byli pozváni.

Klášter byl ve svých dějinách několikrát téměř zničen – například za hisitských válek byl vypleněn a zapálen.

K jeho znovuobnovení došlo teprve za vlády Jiřího z Poděbrad. Ten do Žďáru pozval tehdejšího významného architekta Blažeje Santiniho Aichla.

Jiří z Poděbrad nechal na Zelené hoře postavit podle Santiniho plánů Poutní kostel Svatého Jana Nepomuského.
Kostel, který je postaven ve stylu barokní gotiky má půdorys ve tvaru pěticípé hvězdy a představuje jedno z nejlepších Santiniho děl . (Pokračování textu…)

Starý královský palác

Königspalast

Královský palác

V pravé části Pražského hradu nad hradebními zahradami stojí Starý královský palác.
Vybudován byl v roce 1135 na zbytcích starého Soběslavova paláce, jehož pozůstatky je možné ještě dnes vidět ve sklepních prostorách paláce.

Královský palác postavený v románském slohu sloužil až do konce 16. století jako sídlo českých králů. Později byl využíván zemským úřadem.

Dnes se zde konají odehrávají státní ceremoniály a probíhají zde volby prezidenta. Od založení Československé republiky slouží palác jako sídlo prezidenta.

Nejokázalejší místností královského paláce je Vladislavský sál z 15. století, který nechal postavit král Vladislav Jagelonský. Je to největší slavnostní sál v Evropě.
Gigantický sál s délkou 60 m, šířkou 20 m a výškou 15 m má ještě jednu zvláštnost. Sál totiž nemá žádné podpůrné sloupy, celý strop tvoří samonosná klenba. (Pokračování textu…)

Mikulášský chrám na Malé straně

St.-Nikolaus-Kirche vom Hügel Petřín

Mikulášský chrám z Petřína

Uprostřed Malostranského náměstí v Praze stojí nejvýznamnější barokní kostel v Praze a jeden z nejkrásnějších kostelů baroka v Evropě, Mikulášský chrám.

Stavba kostela trvala dlouhých 100 let a na projektu pracovaly tři generace architektů Dientzenhoferů.

V roce 1673 rozhodl jezuitský řád, že postaví kostel podle plánů Giovanniho Domenica Orsi.

Nejdůležitější stavební fáze ale přišla teprve v roce 1702, kdy se změnila celá koncepce kostela.

V letech 1737 – 1752 se budovala nad presbytářem kopule o průměru 20m již podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Střecha, která je pro tento kostel typická, byla provedena v mědi.
Pod kostelem pak byla vybudována prostorná krypta. (Pokračování textu…)

Kapucínský klášter v Brně

Kapuzinergruft in Brünn

Kapucínská hrobka v Brně

Na Starém městě v Brně se nachází klášter, ke kterému patří kostel Svatého kříže.
A právě v podzemí pod tímto kostelem se nachází něco opravdu neobvyklého – hrobka se zachovalými mumiemi.

Dnešní klášter byl zřízen mezi lety 1648-1651. Pod kostelem se nachází kromě jiného i velká klášterní knihovna.
Na levé straně kostela lze potom sestoupit externím schodištěm do podzemí, kde si lze prohlédnout evropský unikát – kapucínskou hrobku s více než 350 mumiemi.
Mumie tedy nejsou jen doménou Ruska nebo Egypta, najdete je tedy prakticky i v centru jihomoravské metropole.

Hrobka vznikla v polovině 17. století přestavbou sklepních prostor deseti měšťanských domů, které stály původně na místě kláštera. To je také důvod, proč je v některých částech hrobky rozdílná úroveň podlahy a stropů. (Pokračování textu…)