Pevnosti

Vyšehrad

Vyšehrad - Hochburg

Vyšehrad

Nad levým břehem řeky Vltavy se na skalním masivu tyčí legendami opředený hrad Vyšehrad.
Ten sloužil v 10. století jako druhý pražský hrad Přemyslovců.

Ale Vyšehrad, to není jen hrad.
V jeho areálu se nachází spousta sakrálních budov – románská rotunda sv. Martina (nejstarší dochovalá stavební památka Prahy) z 11. století, kostel sv. Petra a Pavla ze 70 let 11. století, kaple Panny Marie Šancovní, bazilika sv. Vavřince a další stavby.
V podzemních kasematech jsou uchovávány originální sochy z Karlova mostu.

Pro nás Čechy má zvláštní význam čestný hřbitov, místo posledního odpočinku mnoha českých významných osobností – leží zde např. Karel Čapek, Antonín Dvořák, Bedřich Smetana a Ema Destinnová.

Za Karla IV. zažil Vyšehrad nový vzestup – tehdejší hrad byl přestavěn na kamennou pevnost.
Tu ale v roce 1648 dobyla a poškodila švédská vojska.
V dalších letech pak byla přestavěna na barokní pevnost.
(Pokračování textu…)

Hrad Špilberk

Spielberg

Brno – hrad Špilberk- Foto Miloš Strnad

Při návštěvě Brna byste si neměli nechat ujít procházku k hradu – pevnosti Špilberk, jedné z brněnských dominant, která stojí přímo nad historickým jádrem města.

Ve 13. století bylo na prudkém skalnatém vršku postaven jako panské sídlo hrad Špilberk.

Za svojí existence změnil Špilberk několikrát svůj účel a nabýval nebo ztrácel na významu.
Ze sídla morafských markrabí se stala časem pevnost, později obávané vězení a ve 20. století nakonec vojenská kasárna.

Pevnost
Na počátku 15. století ztrácí hrad se mění účel hradu. Původní sídlo moravských markrabí získává více na své vojenské funkci. Svou kvalitu ale mohl opevněný hrad ukázat teprve až v roce 1645. Při tří měsíčním obléhání Brna švédskou armádou nebyl hrad dobyt. (Pokračování textu…)

Pevnost Hanička

Pevnost Hanička

Pevnost Hanička

Pevnost Hanička 50.186464, 16.514742 (pojmenovaná podle jedné blízké obce) byla postavena jako ochrana proti eventuálnímu útoku německých vojska ve třicátých letech 20. století v Orlických horách.
Zbrojení Německa tehdy představovalo pro československý stát velkou hrozbu.
To byl také důvod, proč tehdejší československá vláda rozhodla o výstavbě řetězce obranných zařízení v blízkosti severní části československé státní hranice.

V podzemí pevnosti se nachází šest spojených bojových objektů, jejichž chodby dosahují délky až 1,5 kilometru.

V roce 1938 po Mnichovské dohodě byla již prakticky hotová pevnost Hanička předána bez boje do německých rukou a v dalších šesti letech ji využíval německý Wehrmacht.
Právě zde totiž testovala německá armáda účinnost svých zbraní a zároveń odolnost tohoto obranného zařízení.
(Pokračování textu…)

Císařská pevnost Josefov

Pevnost Josefov

Pevnost Josefov

Josefov 50.339598, 15.933632 je částí města Jaroměř, které se nachází ve Východních Čechách na řekách Labe a Metuje severně od Hradce Králové.

Hraniční pevnost Josefov byla postavena na popud císaře Josefa II. v letech 1780-1787. Mělo se jednat o ochranu hranice před pruskou armádou.

Název Josefov dostala obec a pevnost Ples teprve v roce 1793 na počest zesnulého císaře Josefa II..

Stavba osmihranné pevnosti Ples započala v roce 1780 a v roce 1787 bylo opevnění dokončeno.
Stavebních prací se účastnily tisíce dělníků.
Pevnost, která se rozkládá na 289 hektarech a jejíž podzemní chodby dosahují délky 45 km se řadila k tehdy největším opevněním v Evropě.
(Pokračování textu…)

Pevnost Dobrošov

Pevnost Dobrošov

Pevnost Dobrošov

Nedaleko Náchoda se na kopci nad obcí Dobrošov nachází nedokončená pevnost Dobrošov 50.402327, 16.200010.

Stejně jako pevnost HaničkaOrlických horách, bylo i toto obranné zařízení postaveno v roce 1937 jako ochrana československé hranice proti německému Wehrmachtu.

Na rozdíl od pevností Hanička ale nebylo dobrošovské opevnění nikdy úplně dokončeno.

Na stavbě pevnosti pracovalo dnem i nocí téměř 500 dělníků.
Po dokončení měla pevnost poskytnout prostor pro téměř 500 vojáků. V podzemních prostorách se nacházela kasárna, kancelářské a skladové prostory.
(Pokračování textu…)